Společenství živého růžence

Růženec

Většina věřících se růženec modlí nebo o této modlitbě jistě ví. Vždyť naše nebeská maminka Panna Maria neustále ve svých zjeveních (Lurdy, Fátima, Medjugorje aj.) vybízí ke každodenní modlitbě růžence.

Vzácné výroky o růženci:
  • Svatý papež Pius V. modlitbu růžence podporoval. Na potvrzení toho je vhodné připomenout jeho prohlášení ze 7. října 1571, že bitva u Lepanta proti Turkům byla vyhrána na přímluvu Panny Marie Růžencové a že na tento den ustanovil svátek Růžencové Panny Marie.
  • Svatý papež Pius X. v jednom vlastnoručně psaném dopise otci Costanzovi Becchimu, dominikánovi (který v roce 1900 obnovil ve Florencii společenství živého růžence), říká, že růženec „je modlitba par excellence“. Navíc ve své závěti doporučuje růženec jako „modlitbu, která je ze všech nejkrásnější, nejbohatší na milosti a která se nejsvětější Panně nejvíc líbí!“.
  • „Růženec je nebeský prostředek, který vzdaluje od nás spravedlivý Boží hněv“. (Řehoř XII.)
  • „Bezpochyby je víc prostředků, jak si zajistit mateřskou ochranu Panny Marie. Jsme však přesvědčeni, že růženec je nejlepším a nejúčinnějším ze všech prostředků“. (Lev XIII.)
  • Podle Jana Pavla II. je růženec kontemplováním Kristovy tváře ve společenství a ve škole jeho svaté Matky a modlit se růženec není nic jiného než kontemplování Kristovy tváře s Marií.
Modlitba svatého růžence s rozjímáním o jeho tajemstvích:
  1. Pomáhá nám dokonaleji poznat Ježíše Krista.
  2. Očišťuje nás od hříchu.
  3. Pomáhá nám zvítězit nad všemi našimi nepřáteli.
  4. Ulehčuje nám ctnostně žít.
  5. Obohacuje nás milostmi a zásluhami.
  6. Poskytuje nám prostředky, abychom mohli dávat Bohu i lidem, co jim náleží.
    (sv. Alfons z Liguori)
Tomáš Špidlík píše ve své knize „Prameny světla“ mimo jiné o tom, že papež Lev XIII. vydal řadu listů, ve kterých modlitbu růžence vřele doporučuje. Na Štědrý den r. 1883 papež píše: „Napomínáme a zapřísaháme všechny, aby se modlili růženec denně a vytrvale. Zároveň prohlašujeme, že je přáním našeho srdce, aby se konala růžencová modlitba v hlavních kostelích diecézí každý den, ve farních kostelích alespoň v neděle a ve svátky.“ Tomáš Špidlík ve své knize dále uvádí:
„Jakási nechuť k růženci se vyskytuje v moderní době. Zdá se, že je to modlitba málo intelektuální, vyšlá z prostředí primitivního, kdy lidé neuměli číst žalmy. Unavuje svou jednotvárností. Jsme si vědomi, že jsou tyto námitky oprávněné a přece síla této modlitby je právě v tom, co se jí nejvíc vytýká: nedostatek intelektuálního prvku. Snad dělaly chybu i knihy, které se snažily tuto prostotu zakrýt jakýmisi umělými metodami a doporučovaly složité způsoby rozjímání o „tajemstvích“ při jednotlivých desátcích. Nesmíme zapomenout, že je růženec na prvním místě modlitba obyčejného lidu, našich matek, našich poutí, večerních modliteb. Tam také musíme hledat způsob, jak se naučit modlit růženec. Je přirozené, že se lidé intelektuální chtějí také modlit způsobem intelektuálním, mluvit k Bohu tak, jak normálně myslí. A přece právě oni jsou si vědomi, jak se jejich modlitba stává obtížnou pro neustálé roztržitosti a nedostatek soustředěnosti. Sotva vezmou do ruky žaltář, napadne je tisíc jiných myšlenek z denního života a všecky překážejí, všechny odvádějí od předmětu modlitby. Prostí lidé se modlí jinak. Nesoustřeďují se na jednu věc, ale vztahují všecko, co je napadne, k Bohu. Myslí na příbuzné, myslí na polní úrodu, myslí na zdraví. Ke všemu se hodí jeden Zdrávas. V růženci je jich dost, je jich padesát, a proto se na všechny a na všechno dostane. K takové modlitbě je ovšem potřeba prostoty. Kdo tu ztratil, nemůže se modlit růženec. Ale ztratil víc, než myslí, protože prosté srdce má k Bohu nejblíž.“

Živý růženec v naší farnosti

V říjnu 1993 byla znovu obnovena modlitba živého růžence v naší farnosti. Z počátku se modlilo 45 věřících ve třech skupinách (růžích.) Postupně přibývalo těch, kdo se do modlitby růžence zapojovali. Když Jan Pavel II. rozšířil radostná, bolestná a slavná tajemství růžence o tajemství světla, začali jsme i s modlitbou těchto tajemství. V současné době se modlí 95 členů v pěti růžích (někteří se modlí i dvě tajemství). V době od října 1993 do prosince 2018 zemřelo celkem 60 členů ŽR.

Co je třeba o živém růženci vědět:
  • Je to společenství věřících, kteří se zavázali k soukromé modlitbě jednoho desátku růžence denně.
  • Přestože se k modlitbě nesejdou, modlí se společně denně všechna růžencová tajemství (radostná, světla, bolestná a slavná).
  • Každý se modlí sám a to kdykoliv během dne určený desátek růžence.
  • Desátky jsou ve společenství rozděleny mezi členy tak, aby se skupina v souhrnu za den pomodlila celý růženec.
  • Tajemství se cyklickým způsobem po měsíci střídají.
  • Za dobu 20 měsíců tak každý člen postupně rozjímá o všech dvaceti růžencových tajemstvích.
  • Věřím v Boha, Otčenáš a 3x Zdrávas Maria se modlí před 1. radostným tajemstvím.
  • Zdrávas Královno se připojí k poslednímu desátku růžence slavného.
  • Kartičky s tajemstvím se vyměňují v kostele v 1. lavici vždy v sobotu a v neděli kolem posledního dne v měsíci. (před a po mši sv.).
  • Každou první sobotu v měsíci je za všechny živé a zemřelé členy sloužena mše sv.
  • Všichni členové užívají milosti spojené s modlitbou celého růžence!!!
  • Zemře-li některý člen, jsou za něj slouženy dvě mše sv. v krátké době od úmrtí.
Naše společenství má celkem pět skupin (růží), z nichž každá se modlí na jiný úmysl:
  • Za farnost.
  • Za kněze, kteří v naší farnosti působí a působili.
  • Na úmysly Panny Marie a za mír ve světě.
  • Za misii v Areguá v Paraguayi.
  • Za nová kněžská a řeholní povolání.
V roce 2012 naše společenství v rámci projektu Adopce na dálku adoptovalo šestileté děvčátko jménem Rosana žijící v Paraguayi.
Pokud vás zaujala tato forma modlitby růžence, budeme rádi, když se připojíte.
Kontakt: pí. Komínková nebo pí. Bočková (tel. 721 503 650).